Písmák
Narodil se 5. 10. 1980. Jeho
velkým kamarádem byl Praotec, který bydlel ve stejném domě,
na stejném patře, prostě hned vedle. Proto to byl Písmáklv
první kamarád. Nejlepším Písmákovým kamarádem byl Míša,
s kterým později chodil do třídy a seděli spolu v lavici.
Písmák neměl za svého života žádného sourozence. Od
nejrannějšího věku to byl veselý rošťák. Jak napovídá
jeho přezdívlka, byl hodně psavý a od konce 1. třídy si
psal osobní deník. Stal se též kronikářem party Bratrstvo,
která vznikla v téže době.
Písmák si poměrně dobře tozumněl se svojí mámou, která
pracovala jako psycholožka. Méně si už rozuměl se svým
tátou, který nadměrně pil a kterého se dosti bál. Pití byl
také v roce 1990 důvod, proč se s ním Písmákova máma
rozvedla.
Písmák měl velkou fantazii a proto se velkou měrou podílel
na programu a činnosti Bratrstva. Velmi dobře doplňoval
Praotce. Písmák byl spíš citlivější a někdy dobře
usměrňoval Praotcovu bojovnou povahu.
Ve škole se Písmák učil dobře. Měl zejména výborný sloh.
Rád a poměrně dost četl. Mezi svými spolužáky byl Písmák
oblíbený, protože byl hodně kamarádský a měl smysl pro
humor.
Písmák rád hrál hry na počírači a psal na něm doopisy a
povídky. Rád hrál stolní tenis, dobrodružné hry, rád
jezdil na kole.
Písmákovo kamarádství s Míšou bylo velice hluboké a
vzájmené. Kdykoli některému z nich něco hrozilo, druhý to
prožíval velmi emotivně.
13. října 1995 jel Písmák se svým kamarádem Míšou na
kolech. Jeli po hlavní silnici. Do Písmáka v plné rychlosti
najel mladý motocyklista, který mu nedal přednost a vjel do
křižovatky z vedlejší silnice. Písmák letěl asi deset
metrů vzduchem. Řidič motocyklu nezastavil a ujel. Sanitka
odvezla Písmáka, který byl v bezvědomí, do nemocnice. Když
se Písmák 20. října po 7 dnech bezvědomí konečně probral,
nepoznal vlastní mámu a vydával pouze neartikulované skřeky.
Navíc byl ochrnut na ruce i nohy. Asi po hodině opět upadl do
bezvědomí, z kterého se již neprobral. Zemřel 20. 10. 1995
kolem druhé hodiny ranní.
Poslední zápis Písmákova deníku
Písmákova mám a odjela hned po pohřbu na Moravu. Tam se seznámila se svým nastávajícím a opět se vrátila do Prahy. Rok po Písmákově smrti se jim narodil další syn, kterého pojmenovali taky Michal. Od smrti Písmáka až do zhruba 9 měsíců před narozením malého Miachala se Martinovi každý den velmi živě zdálo o Písmákovi.
Zpět na stránku party Bratrstvo Zpět na stránku 3. KSK Tuláci