David
Ahoj na mých osobních stránkách. Když si je přečteš, tak se dozvíš, co mě baví a co se mi líbí. Je tu i moje e-mailová adresa, tak jestli chceš, mi můžeš poslat e-mail. Pokud najdeme společné zájmy, můžeme si potom dopisovat třeba i pravidelně. Mě čtení i psaní e-mailů docela baví, takže bych si celkem rád z někým takhle dopisoval.
E-mail: david.lor@ekamarad.cz
Zájmy: fenky Brita a Asta, motorismus (mám minibajk),
kolo, softenis, stolní tenis, šachy, internet, 
lehká atletika (běh na 100 m, hod daleký a
skok vysoký), střelba ze vzduchovky, psaní povídek.
Oblíbené hry: Angličani proti Skotům, Matematiko, Boj o pevnost, Eskymácká honička, Kdo udeřil?, Nervíky, Miriši, Ohýnky, Kompasové dřívko a Dobývání.
Doma: Mám starší sestru, s kterou jsem měl dříve problémy, ale teď je to už v pořádku. Výborně si rozumím s tátou, i když jsem byla malý, tak nadržoval sestře a měl jsem s ním občas problémy. Teď si zcela perfektně rozumíme a vím, že se mu můžu úplně se vším svěřit. Dobře si rozumím i s mámou.
Škola: Ve škole to mám celkem dobrý, máme vynikající třídní, s kterou si velmi dobře rozumím a vím, že ji můžu plně důvěřovat. Za to ona mě může také plně věřit, protože ji nikdy nelžu. Oceňuju, že mě nenutí žalovat na ostatní. Známky mám slušné, zatím jsem měl vždy vyznamenání.
Budoucnost: Určitě budu studovat, ale co, to zatím nevím.Bavilo by mě být veteriánářem, ale baví mě i motorky a třeba budu učitelem nebo novinářem. Opravdu zatím nevím.
Kamarádi: Kamarádů mám dost. Mým nejlepším kamarádem je Zorro. Mezi další hodně dobré kamarády patří: Tonda Sojka, Tomáš a Mirek Procházkovi, Vláďa Hrubý, Franta Zelenka, Pepíno, Marek Břežanský, Šmoulák, Vojta Moudrý, King, Drobek, Filip Fiala, David Konečný. Ze starších kluků jsou moji nejlepší kamarádi Mlsoun, Stopař a Lukáš Jeřábek.
Klub: V našem klubu jsem velitelem. S činností mi nejvíc pomáhají Tonda Sojka a Vláďa Hrubý. Vzájemně jsme všichni dobří kamarádi. Máme svoji klubovnu, kterou jsme si sami zařídili. Tvoří ji dvě místnosti, jedna jako samotná klubovna a druhá menší jako kancelář. Tam máme psací stůl a na něm psací stroj. Součástí je ještě WC s umývárnou a malý sklad. Ve sklepě máme dva pinkponkové stoly.
Oblečení: Nejlíp se cítím v krátkých hnědých manžestrových kalhotech a zeleném tričku. Když je větší zima tak chodím buď v teplácích nebo v dlouhých hnědých manžestrácích a nebo ve starších modrých džínách.
Oblíbené barvy: Nejvíc se mi líbí hnědá a zelená, rád mám i světle modrou.
Vlasy: Vlasy mám kaštanově hnědé, trochu delší.
Postava: Štíhlá, výška 160 cm.
A n k e t a
1.
Řešení konfliktů s klukama, holkama a dospělýma.
Konflikty s klukama se snažím
řešit smírně. Těžko se ovládám, pokud někdo naráží na
mého tátu, to se většinou poperu. Nenechám na sebe frajeřit
a šikanovat se, to se peru i se silnějšíma. Sice prohraju,
ale oni ode mě taky něco schytají a příště mě dají
radši pokoj a najdou si snažší oběť.
Konfilktům s dospělýma se snažím vyhnout, když to nejde tak
většinou ustoupím.
2.
Kouření a pití.
Kouřit jsme
zkoušel, ale dělal jsem to spíš z nudy a z frajeřiny. V
druhé třídě jsem kouřil společně s asi třemi kamarády.
Jednou jsme si udělali i mejdan (jenom klučičí), kde jsme
vypili i víno. Začal jsem hrát s většíma klukama pinkponk,
což mě bavilo víc. Z naší původní party jsme nakonec zbyli
tři, další tři kluky jsem přibrali a založili jsme klub
Svišti. Od té doby jsem nevzal cigaretu do ruky. Rozhodně mi
nechybí, nikdy jsem nekouřil proto, že by mi to chutnalo, ale
abych byl důležitější.
3. Rodiče
- trest - strach - lhaní - ...
Rodiče mě teď
už skoro netrestají. Vždycky se nějak domluvíme. Když jsem
byl malý, tak na mě byl táta hodně přísný, nadržoval
sestře a byl jsem dost často bit, často i neprávem za sestru.
Nikdy to ale nebylo tolik, abych musel brečet. Pak táta
přišel na to, jaká byla sestra, zjistil, že mi může věřit
a od té doby jsme velkými kamarády. Proto doma nikdy nelžu,
vím že můžu říct vždycky pravdu. Rodiče to vědí a tak
mi věří i když se dostanu do situace, kdy to co říkám
nevypadá moc věruhodně. Veškeré moje průšvihy se teď
řeší domluvou a mě to stačí k tomu, abych je neopakoval.
4. Co mi
vadí na dospělých
Na rodičích nic,
protože ti jsou se mnou kamarádi. Skvělá je i naše
třídní, ředitelka, učitel tělocviku a učitel dílen. Asi
mám štěstí na dospělé, ale těch, kteří mi vadí, je
málo.
5.
Nejlepší zážitek
Když soudkyně
nerozvedla rodiče a táta se rozhodl, že se nebude odvolávat,
protože se už rozvádět nechtěl.
6. Nejhorší zážitek
Když jsem se dozvěděl,
že se rodiče budou rozvádět. Prožil jsem tři hrozné dny
až do rovodu, kdy je naštěstí soudkyně nerozvedla.
| 30. 11. 2001 |