Pár
dní po tom, co skončily Vánoční prázdniny jsme se
dozvěděli radostnou zprávu. Byly vyhlášeny týdenní
chřipkové prázdniny. Uvítali jsme to s radostí a hned jsme
věděli, co budeme dělat. O letních prázdninách jsme byli
týden na chatě u Franty. Měli jsme být u Frantova dědečka,
ale nakonec to dopadlo tak, že jsme byli týden úplně sami na
Frantově chatě. Byl to senza týden a protože tam po nás po
tom týdnu byl pořádek, rodiče se divili a pochválili nás.
Frantův táta slíbil, že až budou zas nějaké prázdniny,
že tam můžeme znovu sami jet. Pochválil nás, jak jsme už
samostatní.
No a právě
teď ty prázdniny nastaly. Tenkrát jsme tam byli sami
nedopatřením, tentokrát však legálně s vědomím rodičů
nás všech. Bylo nás pět, co jsme v našem klubu Zálesáci -
Franta, Vojta, Šmoulák, Drobek a já. Rodiče nás vybavili
konzervami a nějakými dalšími potravinami. Zas tak moc jsme
toho ale nevezli, protože tam jsou celkem dobře zásobené
obchody. A tak nám dali rodiče dost peněz a zbytek si můžeme
nechat.
Jeli jsme na devět dní a každý jsme dostali tisíc
korun. Co ušetříme, si můžeme nechat Hned v pátek odpoledne jsme vyrazili s baťohy na vlak.
Tím jsme jeli asi tři hodiny a byli jsme na místě. Zase jsme
si trochu chatu upravili, tedy jsme přesunuli některé postele
tak, že jsme spali ve velké ložnici. Vybalili jsme si,
uvařili jsme konzervu k večeři a k ní rýži a potom jsme
šli navštívit Frantova dědu. Babička nám nabídla, aby jsme
přišli občas na oběd. To jsme párkrát využili, když pekla
Frantova babička kuře, potom nám upekla "picu",
usmažila sýr, udělala řízky. Já dělal většinou z
konzerv, Franta jednou dělal květák s vejci. Umí z nás
vařit nejlíp. Vojta zas špagety.
Měli jsme
před sebou devět dní, kdy jsme byli úplně sami a mohli jsme
si dělat, co chceme. Samozřejmě jsme si rozdělili povinnosti.
Bylo nutno každý den uklízet, mýt nádobí a i občas chodit
nakupovat. Nechtěli jsme tu mít nepořádek, který bychom pak
uklízeli až před odjezdem. Po našem odjezdu tu musí být
stejný pořádek jako prvně, aby nás sem rodiče zase pustili
sami. Chceme sem jet pokud možno na dva týdny.
První den jsme
si sice dost přispali, protože každý vstával kdy chtěl.
Nejdéle spal Drobek až do desíti. Další dny nás už ale
nebavilo se moc dlouho válet v posteli a většinou jsme
vstávali kolem deváté hodiny. Po snídani jsme šli většinou
dopoledne ven. S místními kluky jsme hráli různé hry venku
nebo sportovali. Moc sněhu nebylo. Na sáňkování a klouzání
to ale stačilo. Jeden den jsme si zahráli "pinkponk".
Udělali jsme si turnaj, který vyhrál Franta. Pak nás vyzvali
místní kluci na zápas v "pinkponku". Hráli jsme
tři proti třem a jednu čtyřhru. Za nás hrál Franta, Vojta a
já. Franta vyhrál všechny dvojhry, další bod udělal Vojta a
další já. Rozhodující bod jsem dělal já s ve čtyřhře.
Vyhráli jsme 6:4.
Pár dní
dost mrzlo a tak jsme šli bruslit na zamrzlý rybník. Zahráli
jsme si hokej s místními kluky. Skončilo to remízou. Poprvé
9:9 a podruhé 8:8. Jednu noc jsme se šli podívat s baterkami
do takového lesa. Byla to stezka odvahy. Vrátili jsme se až ve
tři hodiny. Pak jsme si trochu přispali. Venku den pršelo.
Celý den jsme byli doma, odpoledne jsme potom strávili u
televize a u videa. Promítli jsme si i na naše nějaké diáky.
Když už nás to nebavilo, vytáhli jsme různé společenské
hry a karty. Došlo i na klubové hry, zejména na oblíbené hry
Kdo uhodil? a Černý punťa.
Ve
středu nás přišli navštívit děda s babičkou a byli
překvapeni, jaký udržujeme na chatě pořádek. Franta řekl,
že je lepší ho udržovat průběžně, než pak muset celý
poslední den uklízet.
Potom
týden hrozně rychle utíkal. V sobotu napadlo víc sněhu a tak
jsme si postavili sněhový bunkr. Taky jsme se koulovali a
válčili s místními kluky. Udělali jsme závody v jízdě na
bobech, které vyhrál Šmoulák. Školníkův syn zajistil, že
jsme si mohli jít zahrát do tělocvičny fotbal. Hráli jsme s
místními a prohrráli jsme 3:4. Zaskákali jsme si i do
výšky. To vyhrál Petr, který je zdejší. Z nás jsem byl
třetí.
Byla tu
neděle a začali jsme pomalu balit. Čekal nás trochu větší
úklid a po obědě přijeli auty můj táta. Opět byli
spokojeni a odpoledne nás odvezli autem domů.